Ve čtvrtek ráno jsem se vzbudil a po příchodu do koupelny se dostavil nepříjemný pocit vlhkosti. Neměl jsem na sobě nekvalitní pleny, ale na podlaze byla pěkná kaluž vody. Po pár nadávkách jsem našel viníka – přívodní hadici s teplou vodou do umyvadla.“Kap, kap, kap…”, poklidně si odkapávala. Celou situaci dočasně vyřešil kýbl, ale pak mě přemohla má ošklivá zvědavost. Sehnul jsem se k hadici a trochu jí posunul prstem. Ozvalo se hlasité trhání čehosi a mě začala kropit horká voda. Protože na zdi nebyl zavírací kohoutek, musel jsem uzavřít vodu do celého bytu.
Po příchodu do práce jsem začal hledat instalatéra. Snadná práce, zdálo by se, opak byl ale pravdou. Statistika byla smutná, z 10 nalezených čísel jsem se na 7 nedovolal, 2 měli dovolenou a 1 mohl další den ráno. Nezbylo mi, než přistoupit na studenou večerní sprchu a domluvil se na další den na 0800. Celá akce mi zabrala zhruba hodinu času, ale pracovník, který se nemůže komfortně umýt, nebo by celou dobu myslel na to, jak musí po práci zařídit opravu vody, je nevýkonný pracovník. To musíte uznat.
Celý den jsem s úsměvem dával k dobru svojí historku a pohrával si s myšlenkou, kdy doopravdy instalatér dorazí. Kolegové se trefně ptali, proč jsem nezavolal do Vodafonu, když jim teď pořád běží reklama na toho rapujícího instalatéra ;) Den utekl jako voda (asi to není úplně dobrý příměr) a já večer zjistil, že studená voda je opravdu studená. Podařilo se mi zatnout i svaly, o kterých netuším, že je mám, ale po prvotním šoku jsem si i docela zvykl.
Druhý den ráno jsem nemohl dospat a tak jsem od 0720 vyhlížel, kdy už konečně instalatér dorazí. Kupodivu se v 0750 ozval telefon a instalatér byl tu. Podíval se na hadici a poznamenal, že to je klasická závada, že to nebude problém. Zeptal se, jestli je zavřená voda, byla, jinak by z hadice pěkně prskala voda. Nabídl jsem, že mu vodu otevřu, aby viděl, jak moc to teče, ale s díky odmítl, že prý vodu nemá rád.Velice rychle se mu podařilo odmontovat hadici vedoucí do zdi, ale v okamžiku, kdy chtěl odmontovat hadici od vodovodní baterie, mu s lehkým prasknutím zůstala v ruce. Vzal si baterku, aby si vršek baterie lépe prohlédl, ale ta nesvítila, tak si zapojil přenosné elektrické světlo.
“No je to tam hodně sežrané, to jsem ještě neviděl, trochu se bojím té studené dotknout, aby se něco nestalo…”
V ten okamžik lehce pohnul se studenou vodou a to, co následovalo, mělo rychlý spád. Zase známě křupnutí, syčení. Rychle jsem vběhl na záchod, otevřel okénko a uzavřel hlavní uzávěr pro studenou vodu. Trvalo to maximálně 10 sekund, ale za tu dobu byl instalatér už pěkně mokrý, elektrické světlo též a na podlaze tak půl kýble vody.
“Ona není zavřená voda?”, zeptal se.
“Je, ale netušil jsem, že bude třeba zavřít i studenou.”
Kupodivu voda po styku s elektrickou svítilnou nezpůsobila žádné škody a tak jsem ani nemusel oprašovat své znalosti základů první pomoci při úrazu elektrickým proudem. Po úklidu jsem se dovolal majitelce bytu a vylíčil jí situaci, takže souhlasila i s výměnou vodovodní baterie. Instalatér odjel a já dosetřel zbytky vody a vyfotil si to dopuštění. Za chvíli už byl instalatér zpět a za chvíli byla namontována baterie nová. Postěžoval si, že se ho v prodejně ptali, proč je mokrý, když venku už neprší ;) Po puštění vody se naštěstí neozvalo žádné další křup, ani sssss, takže jsem si mohl ruce umýt ve vodě teplé. Jen mě varoval, že umývátko na WC vypadá podobně podezřele a může asi kdykoliv prasknout. Hned se mi spí lépe – zařizuji si pojištění odpovědnosti občana…
